Time flies so fast!

Už jsem se zmínila o tom, jak tady čas neskutečně letí? Před rokem jsem propadala depresím, že to tady těch 365 dní nemůžu zvládnout a teď ... teď zase propadám depresím, že těch necelých 6 měsíců utíká tak moc rychle a za chvíli budu muset zpátky domů.

Už jedu svůj třináctý měsíc tady. A spoustu lidí tvrdí, že druhý rok utíká mnohem rychleji, než ten první. A mají pravdu. Máte už tady nějakou zaběhnutou rutinu. Člověk ví, kde co je, takže jak jsem dřív bez navigace neudělala ani krok, teď ji používám spíš výjimečně. Atakdále.

Ještě víc si člověk uvědomí, jak čas letí, když vidí ostatní, co s ním přiletěli, zase odlétat domů. Veru letěla včera a fakt jako, když si vzpomenu, jak jsme se potkaly na letišti, byly na školení etc., tak mi to vůbec nepřijde, že to bylo před rokem. K jejímu odletu se váže docela vtipná story - Veru má tady v New Yorku tetu, nebo teda není to její teta, ale prostě paní od nich z vesnice, které říká teto a která emigrovala do Ameriky v roce 1968. A teď já Veru (ještě s Kristy) vezla k ní v neděli a oni jí zařizovali odvoz na letiště pak. Tak nějak jsem počítala, že ji tam zavezu, rozloučíme se a zase pojedu domů. No ale Veru teta (asi sedmdesátiletá paní) nás hned pozvala dál a pořád něco vykládala ... Z původních plánových patnácti minut se vyklubalo asi pět hodin a my odjížděly večer nacpané domácím ořechovým závinem a vepřem knedlem zelem, domácí knedlíky jsou samozřejmostí. :-))) A to nemluvím o českém pivu (i když jsem si dala jen malou skleničku, vzhledem k tomu, že jsem tam samozřejmě byla autem). Fakt jsem si to odpoledne připadala jak na návštěvě u babičky někde v Česku na vesnici a ne v New Yorku. I celkově jak měli zařízený ten barák a poprvé za celý rok jsem viděla ZÁCLONY. :)))

Tento víkend byl vůbec docela super. Rodina mi odjela na hory už v pátek odpoledne a vraceli se v pondělí, protože tady v Americe byl svátek - Martin Luther King's Day. Sice mi tady nechali psa, ale jelikož jsem si vydělala nějaké extra money, tak mi to vůbec nevadilo - prostě jsem se akorát musela v průběhu dne vracet ho pustit ven, vyvenčit, nakrmit atd.

Jinak je po Vánocích, po slevách, po všem, takže já aktuálně šetřím na daně, nový mobil a dovolenou. :D Takže jsem zvědavá, jak to dopadne. :))) Momentálně asi stejně budeme všichni stuck at home, protože má zase začít sněžit - podle mého host otce něco kolem foot (asi 30 cm). Nevím, ale už mi přišel email, že dnes má škola delays - místo ve 4:45 budu vyzvedávat asi v 1:30. No mám velkou radost. :-) A do toho v rádiu říkali, že mají být teploty BELOW ZERO - jako pardon, ale ono mrzne, když je pod nulou ve stupních Celsia, neumím si představit, jak to teda bude vypadat, když bude pod nulou Fahrenheit. :D

No, úterku zdar. :D Přeji všem úspěšný týden! :)

Vánoce

Vánoce byly další ze skupiny událostí, kterých jsem se děsila snad víc, než čert kříže. No, ale teď si zase říkám, proč nejsou takové malé vánoce alespoň každý měsíc? :-)

Nejvtipnější byl poslední den školy v prosinci, mladší mi přijde do auta i s kamarádkou a ta že: I am so happy, winter break is here! Tak jí říkám: I am not so happy though... Tak se začala smát a že prý I feel your pain a že ji teď asi budu vídat hodně často. No byla jsem přímo u vytržení. :D Ale pak přišel schedule od matky s tím, že staříci si berou dovolenou, tím pádem budou téměř celé prázdniny doma, tím pádem mě nepotřebují, tím pádem mám volno. :-)

Osobně mi nějak vůbec nedocházelo, že jsou nějaké Vánoce. Pokusila jsem se přivodit alespoň trochu vánoční atmosféry do židovského domu, haha, takže jsem poprosila maminku o recept a poté napekla vanilkové rohlíčky. Údajně jsou pár dnů po upečení nejlepší, až se trochu "rozleží". No, k rozležení nedostaly příležitost, neboť druhý den ráno bylo na tácku asi 8 ks, které jsem rychle zabalila Kristy, jelikož je měla slíbené. Ale jsem ráda, že všem chutnalo. :-)

Co se týče nějakých dárků apod., původně jsem měla v plánu to zcela ignorovat a dělat ze sebe blbou, vždyť Vánoce přece neslaví? Navíc poté, co jsem všechny obdarovala na narozeniny a od nich se nedočkala ani blbého happy birthday, jsem nějak neměla chuť cokoliv řešit. Jenže pár dnů před tím jsem se nějak s matkou zapovídala, ptala se, co děláme o vánocích u nás doma, jak to probíhá atd., tak jsem se taky ptala co a jak no a vylezlo z ní, že teda jako i tak od nich nějaký dárek mám očekávat. No super. :D Nakonec jsem pořídila krabici sypaných čajů i se dvěma konvičkama, jelikož vím, že to všichni pijou každý večer. Já jsem byla obdarována 200 dolary a kašmírovým svetrem k tomu, z obou jsem měla obrovskou radost. :-)

Štědrý den jsem strávila s našima na Skype. Nějak jsem Vánoce neprožívala, nepokoušely se o mě nějaké deprese nebo podobně, ale i tak jsem byla ráda, že jsem o nic nepřišla. :D Takže jsem si "dala" s našima večeři - v mém případě spíš snídani, haha - a pak jsem byla přenesena ke stromečku. :D Bylo to docela vtipné. :-)))

Zbytek "prázdnin" jsem tak nějak asi strávila po mallech. :D Bylo třeba utratit svůj vánoční bonus, že? :D Takže jsem si pokoupila nějaké nové věci, ještě že existují ty povánoční slevy. Plus jsem pořídila nějaké dárky a poslala několik obálek domů, tak doufám, že vše dorazí. 

A pak samozřejmě Silvestr! :) Neměla jsem nějaký konkrétní plán dlouhou dobu, vůbec jsem to neřešila a hlavně se mi za to nechtělo dávat stovky dolarů jen proto, že je poslední den v roce. Takže jsme to nakonec vyřešily velmi jednoduše - Kristy rodina odjela na dovolenou, takže jsme si u ní daly večeři, trošku popily a nakonec se vydaly do klubu ve White Plains - Porter House asi jako jeden z mála klubů za vstup vybíral pouhých 10 dolarů. A můžu říct, že to byl jeden z nejlepších Silvestrů vůbec, vlastně bych řekla, že úplně nejlepší. :-) I když ten konec mi trošku plyne ve tmě a mít asi po roce kocovinu taky nic moc. :D

Silvestrovská tabule :-)))

Program na Silvestra/Nový rok - když neudělám díru do světa jako au pair, založím si stavební firmu :-)))

aneb

skříně složeny:

:-)))

Taky jsme si udělaly výlet za dekoracema. Aneb není nad to si decentně vyzdobit barák. :-)

Zrovna tady tento je/byla atrakce asi pro celý New York -- jen za tu dobu, co jsme tam byly my, přijelo dalších asi pět aut a lidi vyskakovali ven s foťákama :-)

A další z věcí, kterých jsem byla nadšená, byl výlet do City na vánoční strom. To je přesně ono: něco znáte celý život jen z filmů a pak tam najednou stojíte a ... jste nasraní, protože stejný nápad dostalo přibližně dalších milion lidí. :D Ale stálo to za to, o Vánocích má New York úplně jinou atmosféru. :-) Takže tady nějaké fotky:

A nakonec ještě takový menší foodporn:

:-)