One week

Jeden týden? Are you serious?!?

Dneska jsem četla někde na internetu článek "Dva měsíce po ničivé bouři Sandy". A vzpomněla jsem si, jak jsem byla právě tou dobou v kontaktu se svou budoucí host rodinou, jaké jsem měla nervy, že se mi neozývají, jestli jsou v pořádku, jestli mají proud... A teď tady sedím a můj stav by se dal nazvat jedním slovem PANIKA. Pořád si píšu nějaké seznamy, co musím udělat, zařídit, dokoupit, ... A tak nějak mám pocit, že nic z toho není hotovo. :D

Jo, odškrtla jsem si jeden bod, a sice kadeřnice. To je taky dost "vtipná" story. Ve zkratce jsem dopadla tak, že jsem od ní vycházela s hlavou jak pomeranč. Dnes mi její výtvor byl sice opraven, ale i tak si na hlavu nenechám dlouhou dobu sáhnout. :D

Zítra máme Silvestr, což pro mě bude něco jako rozlučka s holkama. Já tedy doufám, že se ještě během týdne nebo víkendu uvidíme, ale tohle bude jízda. :) Pokud se tedy konečně domluvíme, kde že toho Silvestra vlastně strávíme! :D

Ve středu jdu k zubařce, pevně věřím, že už bude vše v pořádku. A někdy mezi tím si musím vyřídit mezinárodní řidičák, plnou moc, odhlásit se ze ZP a UP, dokoupit nějaký dárek HD a další věci, bez kterých se prvních pár dnů neobejdu, svázat projekt, okopírovat všechny důležité dokumenty, vyměnit si peníze, ... No ne že by toho bylo málo. :D

Tak já jdu zase něco dělat ... No, spíš si pustit seriál nebo se začíst do knížky, to by mě mohlo přivést na jiné myšlenky. :D

3 týdny do odletu

Máme tu dvě hodiny ráno, 3 týdny do odletu a já ... nemůžu usnout. :D

Je to docela mazec, mně to pořád nepřijde, že už je to tak blízko, přeci jen jsou před námi ještě celé Vánoce, Silvestr, Nový rok ... a pak odlet. :D

Každopádně bych řekla, že už mám dost věcí zařízených, nakoupených ... a dost věcí nechávám až na leden. Mezi ně patří návštěva pracáku a zdravotní pojišťovny, vyřízení mezinárodního řidičáku a vyřízení plné moci. Jo a 2. ledna mě čeká návštěva zubařky, v pořadí již třetí. Doufám, že tentokrát už to bude naposledy, i tak to je dost na poslední chvíli!

Jinak už jsem si nakoupila čočky na celý rok (nechala jsem v tom eshopu tolik peněz, že mi jako dárek poslali autíčko na dálkové ovládání :D), čekám až se mi vyrobí nové brýle, mám kartáčky Curaprox, parfém,   sprcháč, šampon a další nezbytnosti, oba kufry ... To byla taky taková vtipná příhoda s kuframa. Týden jsem to odkládala, pořád jsem váhala a když jsem se konečně rozhodla si kufr objednat, při objednávce mi to hodilo hlášku "není skladem". No a bylo mi řečeno, že si někdo poslední kus v červené barvě objednal 3 (ano, čtete správně, TŘI) minuty přede mnou! Takže jsem se musela spokojit s kufrem černým ... tss. :D

Ve čtvrtek jdu na předodletovou schůzku do Student Agency. Jednak mě oberou o 300 dolarů a jednak bych měla dostat kontakty na další slečny letící 7. ledna. Ne že bych většinu už neznala... :D Každopádně dneska jsem si psala s Jančou, co už má tuto schůzku za sebou, a prý ten seznam obnáší 10 jmen! Jako tolik Češek pohromadě tam snad ještě neměli. :))) To Christelle (Francouzka, se kterou jsem v kontaktu - bude bydlet v městečku kousek od New Rochelle) chudák letí sama.

No, jsem na to zvědavá. Za tři týdny touto dobou ... :-)

Ambasáda

Ambasáda, místo, při jehož návštěvě se i těm otrlejším Ameriky chtivým lidem rozklepou kolena. :-) Ani já jsem nebyla výjimkou, i když moje nervozita vycházela spíš z toho, že Praha je pro mě něco jako španělská vesnice.

Ale musím se pochválit, vše jsem bez problémů našla a v metru jsem si počínala téměř jako rodilý Pražan. :D Nooo ... dobře, rodilý Pražan by pravděpodobně na hlavním nádraží nevlezl na nástupiště, odkud jezdí metro přesně opačným směrem, než potřebuje, a po nástupu by místo bedlivého sledování tabulky s vypsanými stanicemi a trasami raději četl knihu, ale ... i tak to považuju za úspěch. :-)) K ambasádě jsem dorazila se zhruba půlhodinovou rezervou - času jsem využila k návštěvě Starbucks - kafe bylo potřeba, vzhledem k tomu, že mi budík zazvonil o půl čtvrté ráno.

A pak už hurá k ambasádě. Hrozně to tam hrotí. Byla nás tam skupinka asi pěti lidí, tak nás hnali asi pět metrů od vchodu, že jako stojíme moc blízko. :D Pak mi vzali mp3 přehrávač i se sluchátkama a telefon, dostala jsem oranžovou, nutno podotknout, že velice slušivou, visačku a šlo se na věc. U okýnka č. 1 jsem odevzdala veškeré papíry (naštěstí mi nic nechybělo), u okýnka č. dvě zaplatila poplatek za vízum ... a pak čekala. Lidí šíleně, rodina s mimčem, rodina se dvěma ukřičenými dětmi, do toho hrála televize a konzul vyvolával jména stylem, že jsme se na sebe vždycky všichni podívali, KDO že to teda je na řadě, vůbec tomu nebylo rozumět. :D

Po dvouhodinovém čekání jsem k okýnku č. 6 doputovala i já. Pan konzul Jeremy byl moooc milý pán, pořád se usmíval a po třech minutách bylo hotovo. Takže jsem spěchala pryč, protože už bylo skoro 11 a my měly v deset sraz s Kristýnkou, trošku nestíhačka, navíc bez mobilu jsem jí ani neměla jak dát vědět. Po menších komplikacích, kdy jsem původně chtěla jet tramvají a nakonec skončila v metru - blondýna, no - jsme se konečně našly. :D A bylo to super, sice to byl jen takový krátký oběd, ale měly jsme se fajn. :)

A cesta domů, to byl jeden velký zážitek! :) Jelikož je tolikátého, kolikátého je, veškerý palubní personál ve vlaku Regiojet byl v maskách Mikuláše, andělů a čertíků. :)) No pecka, to byla pekelná jízda! Atmosféru umocňoval fakt, že dnes všichni pracovali zadarmo - peníze, které by jindy samozřejmě za svou práci dostali, věnují sdružení, které pomáhá dětským domovům najít dětem nové rodiny. Taky jsem přispěla a dostala za to od Mikuláše baliček. :)))

Jinak už jsem nakoupila i nějaké dárečky rodince, holkám i HM balíčky v Manufaktuře a k tomu maličké krtečky - přívěsky.

Visa formulář + schůzka na ambasádě + zubař

Tak jsem si dnes KONEČNĚ vyzvedla svůj nový pas a rovnou se pustila do vyplňování online vízového formuláře. Měla jsem vytisknutých snad tisíc papírů, co mi poslali z agentury + to, co jsem našla všude možně a musím říct, že mi to fakt hodně pomohlo, vyplněné jsem to měla za chvilku, žádný problém. Trošku jsem se potýkala s fotkou, ale nakonec se mi ji taky podařilo nahrát. Akorát ve finále je trochu máznutá, nebo spíš nedoostřená - netuším, čím to, ale hlavně doufám, že mě s tím na ambasádě nepošlou do p*dele. :D

Když už mluvím o ambasádě, druhým krokem po vyplnění víz je právě sjednat si schůzku. Tak jsem najela do systému a zjistila, že je volno ještě zítra. kdy jdou Kristýnka s Katiie, ale ... Jako když člověk bydlí na Ukrajině, tak je to docela problém. :D Nočnímu vlaku se stejně nevyhnu a při svém štěstí bych ještě něco v té rychlosti zapomněla, raději to nechám na příští týden a Týna říkala, že by do Prahy dojela taky, tak dáme kafe nebo třeba oběd, paráda. :-) A samozřejmě vínko nesmí chybět! :D

Zjistily jsme, že nás sedmého zatím letí 6 a dnes je na světě další MATCH, takže máme sedmého člena. :-) To bude dobrá party na palubě, už se těším! :)

Jinak jsem v úterý navštívila svoji zubařku, po pár letech. To jsem si zase užila a ještě tam za dva týdny musím znovu a do toho na rentgen. Docela se bojím, že mi bude chtít vyrvat osmičku, co mi nějak divně vyrostla, aaauu. Ale hlavně když budu mít ten následující rok klid. :) Ještě se musím objednat k oční a ke kadeřnici. A o víkendu se nejspíš půjdeme podívat po kufrech a snad už nakoupím nějaké ty dárečky rodině.

No je toho moc a čas letí, odpočítávalo už začíná číslem 3, mazec! :)

Your flight has been booked!

Tak jen rychlé info, co se děje. Asi největší novinka je, že už mám informace o letu.

Hodina H nastane 7.1.2013 v 9:30, kdy by se mělo od ruzyňské (no, dobře, tak od Václavohavelské) země odlepit letadlo společnosti Lufthansa a dopravit mě a několik dalších budoucích aupairs (díky Bohu, že nepoletím sama!) na letiště v Mnichově. A odtamtud pak budeme pokračovat v 15:25 na letiště Newark, NJ, kde přistaneme v 18 hodin 35 minut místního času.

Jako 9 hodin letu mě pravděpodobně zabije, a to nemluvím o tom, že mi vždycky praská v uších a pokud se mě pak budou při pasové kontrole na něco ptát, nejspíš si budu muset připravit cedulku "temporarily deaf", haha.

V pondělí už bych měla mít vyřízený pas, takže se pak vrhnu na vyplňování online víz a objednám se na ambasádu. Snad s tím nebudou problémy. :-) S rodinkou jsem tak nějak stále v kontaktu, v týdnu mi HM psala mail, že je hrozně busy, ale chce se jen zeptat, jak se mám a tak - hrozně mě potěšila! Jo a do toho jsem se vrhla na pre-departure project, chci to mít co nejdříve z krku a rozhodně si tím nehodlám kazit Vánoce. Je to hrozná blbost, teprve jsem začala a už mě to nebaví, a to jsem teprve u informací, které v podstatě kopíruju z Wikipedie. :D

Anyway ... přeji všem zbloudilým čtenářům hezký víkend! :)

MATCH !!! : )

Pořád tomu nějak nemůžu uvěřit. :-) Ještě včera jsme si s HM vyměnily pár mailů, měla jsem nějaké dotazy ... a v podstatě už z těch mailů vyplynulo, že mě chtějí. Tak jsem jí ráno napsala, že jsem rozhodně pro a teď odpoledne mi potvrdila, že už o match zažádala u APC. Letím 7.1.2013 a mým novým domovem se stane město New Rochelle, stát New York.

Zatím mě napadla jedna myšlenka: babička mě zabije. Nebyla nadšená, nejradši by měla všechny pohromadě v jednom baráku, ale já ji pořád tak nějak ujišťovala, že se zatím ještě nic neděje... Úplně se jí bojím říct, že teď je to už jakože fakt.

Každopádně mi to zatím ještě asi nedošlo. Že tady fakt nechám všechny a všechno a pustím se do světa, sama a na vlastní pěst. Tak uvidíme, jak se s tím poperu. :-)

2. hovor s rodinkou z NY + rodina č. 3

Já jsem z té rodiny taaaak nadšená. Nejdřív jsem odpoledne mluvila s jejich současnou au pair. Ta mi řekla, že je v rodině hrozně spokojená, že si snad nemohla vybrat lépe. Holky i rodiče prý jsou super, dá se s nimi na všem domluvit, hlavní úloha je teda dělat řidiče s tím, že auto můžu kdykoliv používat, oni mají svoje fára. A před chvílí jsem domluvila s HM. Ona je hrozně příjemná po tom telefonu, jde jí výborně rozumět (na rozdíl od HM z Cali, kde jsem si občas musela vystačit s kontextem věty), povídaly jsme si tak všeobecně, jak bych trávila volný čas, kterého bych opravdu měla hodně, taky jsem se ptala, jaké bych to auto řídila - tak prý střední velikosti a je to automat, to by šlo. :D

Rozhodnutí padne zítra, má interview ještě s nějakou jinou slečnou. Prosím, ať si vyberou mě! :D Doslova mi řekla, že mám lepší angličtinu a tak všeobecně se jí líbím, takže mám větší šance, ale chce dát té holčině taky možnost na ten telefonát. Tak zítra se asi od mailu neodlepím. :D Já jsem jí teda ještě řekla, že mám velký zájem o match s nimi, že se mi moc líbí a tak ... no uvidíme. :-)

Jinak se mi odpoledne ozvala další rodinka, v pořadí třetí. Jsou z North Carolina, z městečka kousek od Charlotte a mají tři děti ve věku 8, 6 a 4 roky. To už by taková pohodička nebyla. :D Starší dvě chodí do školy a nejmladší by měl chodit do školky, ale nevím, jak často a na jak dlouho. Zítra bych s nimi měla mluvit ve 2pm našeho času.

Tak vám přeji hezký večer a ... wish me luck. :)

2. hovor s Californií

Tak to byla domluva... :-)) Původně jsme spolu měly mluvit už v pátek, ale to nemohla. Já jsem nemohla v sobotu a nakonec to klaplo dnes, i když taky ne bez problémů, protože Julie měla nějaké problémy se mi dovolat, tak to nejdřív musela řešit se svým operátorem a když se dovolala, tak jsem ji chvílemi vůbec neslyšela. :D

Každopádně. Dozvěděla jsem se, že děti měly celkem dobré vztahy s předchozími au-pair. Ta první sice šla do rematch, ale údajně byla nezodpovědná, netušila, kde děcka jsou (ty si mezitím vesele odešly ven s kámošema) a vůbec se o ně nějak moc nezajímala ... Druhá prý byla ta NEJ, se kterou děti měly super vztah, hlavně Grace (14), protože ta je společenská, komunikativní a hodně si rozuměly no a třetí v pořadí prý vztah s dětmi super, ale HM s ní měla nějaké problémy, protože byla zase nezodpovědná a měla několik car accidents. (Díky, kvůli tobě teď ani nedostanu vlastní auto :D).

No a ta nejdůležitější otázka, CURFEW. :D Julie se nakonec ukázala docela v pohodě (pokud se samozřejmě nepřetvařuje) a že prý to záleží vše na domluvě, že jí nevadí, pokud dojdu ve 2am, ale chce o tom vědět, že třeba jdu ven a zpozdím se atd. Což mi přijde jako fair deal.

Jinak jsem se od jedné slečny z naší FB skupiny dozvěděla, že v městečku jsou train station dvě a ta jedna má méně časté spoje do města. Tak ještě musím vyzjišťovat, u které že to HF bydlí, jestli bych se teoreticky bez toho auta fakt obešla.

Julie má údajně ještě zítra nějaká interview, ale líbím se jí a jsem kandidátka na match, verdikt by měl padnout ve středu. Jinak já jsem jí teda taky řekla, že mám kromě ní nabídku ještě od jedné rodiny. Zítra totiž budu nejdřív telefonovat se stávající au-pair v HF z New Yorku a hned potom se Sari, HM.

Tak uvidíme, uvidíme. Držte mi palce!

1. hovor s HM Burlingame, CA

Tak to byla rychlost. :D Asi o půl dvanácté mi pípnul mobil, že příchozí mail... Byl od HM z Cali, že neumí používat skype. Tak jí píšu, že to nevadí, že můžeme volat klasicky přes mobil a že ať mi dá vědět, kdy může, že mi je to v podstatě jedno ... a ona, jestli můžu hned. :D Ok, tak nějaké otázky jsem připravené měla, aspoň nebyl čas na nervozitu. :)

Jsem z toho hovoru taková rozčarovaná. Měla na mě asi tak 1000 otázek, připadala jsem si jak při pohovoru na místo u FBI. :-)) Ale tak odpovídala jsem jí jak jsem nejlépe uměla. Já jsem se dozvěděla, že potřebuje tedy pomoct nejen se starostí o děti, ale i s domácností, nějaké nákupy, držet jejich domácnost "organized". Fakt nevím, co si o tom myslet. :D Jinak schedule ráno hodinku připravit děti do školy, kam chodí buď pěšky, nebo autobusem. Pak volno do 3pm a od té doby zhruba do sedmi až osmi práce. Ještě se jí musím drze zeptat, kdy ona chodí z práce, podezřívám ji, že určitě dřív a chce si užít svého klidu. :D Auto má jen jedno pro sebe, takže případně bych si ho mohla půjčovat (kdo ví jestli :D), ale zase bydlí blok od zastávky vlaku, takže bych ho teoreticky ani nepotřebovala. Ale zajímalo by mě, jak chce teda obstarávat ty nákupy. :D Baví ji prý vařit, takže to bych nemusela každý den, jen občas, když by to nestíhala, víkendy většinou volné. Trošku jsem nepobrala její otázku, zda mi někdo určuje večerku. Já totiž nejdřív nepochytila to slovo "curfew" a pak jsem se do toho nějak zamotala. :D Ona pak mluvila o tom, že má za mě zodpovědnost a že má ráda všechny bezpečně pohromadě v baráku, takže by se jí nelíbilo, kdybych byla dlouho někde s kamarády. No nevím, na to se musím poptat, protože to by se mi moc nelíbilo... Já neříkám, že bych se poflakovala po venku, když bych druhý den ráno pracovala, ale třeba o víkendu bych se ráda pobavila a být v 11 v posteli, nic moc představa.

Jinak říkala, že au pair chce co nejdříve (poslední měla prý někdy v únoru, od té doby to nějak zvládají sami, ale dohodli se, že by byli radši zase nějakou mít. A pokud jsem dobře slyšela, celkem už se u nich vystřídaly 3 holčiny) a jsme domluvené si zítra zase zavolat. To musím vymyslet ještě nějaké otázky. :-) Byla celkem milá a říkala, že byla ráda, že jsme si mohly pokecat.

Tak uvidím, docela mě štve, že zatím je ze hry NY, protože jsou kvůli Sandy bez proudu a tím pádem bez netu ... :-/ Tam mě to táhne trochu víc, tak snad se brzo ozvou, ať můžeme ještě mít nějaké to interview. :-)

Update: NY na scéně! Dneska jsem to nevydržela a napsala HM, že doufám, že jsou v pořádku, i když asi pravděpodobně bez proudu a že ať mi dají vědět - pokud mají stále zájem - až budou online, ať můžeme domluvit nějaký ten další hovor. A světě div se, za pár minut jsem měla odpověď, že jsou stále interested, ale bohužel bez proudu a sem tam s hrozně slabým internetovým připojením. Moc se omlouvala a v neděli odpoledne prý budou kdesi na hotelu, takže s internetem a mohli bychom volat. Great! :) Pořád NY vede nad Cali, i když s tou bych měla mít hovor dnes v noci našeho času. Uvidíme, ale mám radost. :-)

Rodina č. 2 - Burlingame, California

Tak se mi v noci na dnešek ozvala druhá rodina. Resp. jedná se o single mum se třemi dětmi - 14letou slečnou a dvěma kluky, kterým je 12 a 7. Takže věk se mi zdá super, všichni chodí do školy a lokalita naprosto úžasná, 30 minut vlakem do San Francisca a prý bydlí jen blok od train station. :-)

Zatím toho o rodině bohužel moc nevím , protože se mi sice objevili na roomu, ale neposlali mail. I když úvodní dopis, co má rodina v profilu, je docela obsáhlý. Nevím, zda bych děti do školy vozila, nebo jezdí autobusem či chodí pěšky. Jinak jsou prý hrozně busy, děti mají spoustu zájmů, rády tráví svůj čas s kamarády, sportují, malují, jsou kreativní, o víkendu podnikají různé aktivity. Kluci prý se chovají jako gentlemani "most of the time". Haha. :D Ale zdá se, že jsou docela vychované, protože HM psala, že je odpoledne třeba dohlídnout na jejich úkoly a na to, zda si udělaly ostatní povinnosti, protože prý je vede k tomu, aby pomáhaly okolo domu, uklízely si po sobě a tak, z čehož se rády vyvlíknou. :-) Takže hledá někoho gentle, but firm. No a prý kromě starosti o děti hledá někoho, kdo by jí pomáhal občas s nákupem, praním, úklidem dětských pokojů ... tak nevím, jak to myslí, samozřejmě nemám s tím problém, ale uklízet celý barák jim taky nehodlám. : ))

Jak říkám, zatím toho o nich moc nevím, resp. o nich jsem se toho dozvěděla dost a mají v profilu i fotky, dětičky jsou moc roztomilé, ale na schedule, rules, případně nějaké výhody typu auto, se teprve musím vyptat. Psala jsem HM ráno mail, ale zatím se neozvala, doufám, že kvůli časovému posunu, ne proto, že nechce. :-)

1. skype s rodinkou z New Rochelle, NY

Poslušně hlásím, že jsem nervově nezkolabovala a hovor snad celkem i zvládla. Nejdřív mi HM psala, že nestíhají, tak se asi o hodinku zpozdí a když jsem se dočkala, tak pro změnu blblo internetové spojení, takže jsme absolutně nemohli skypovat. Nakonec to dopadlo tak, že mi Sari volala na mobil a hovor trval asi 20 minut.

Jejich jediná otázka byla, jak moc dobrá jsem řidička, jelikož holky už jsou velké, takže je potřeba je hlavně vozit do školy, ze školy a na různé kroužky a další aktivity. Tak jsem se vychválila. :-) Jinak já se ptala právě na ty různé jejich aktivity, hodně sportují a jsou společenské, což se mi líbí, hrozně sympatická rodina a prý spolu holky hodně dobře vycházejí. Doufám, že se jim taky líbím - HM říkala, že ano a chválila mi angličtinu, prý kde jsem se ji tak dobře naučila. Když jsem řekla, že jen ve škole, tak říkala, že prý musím být "very smart". :)) Jejich nynější au-pair končí v lednu, ideální by pro ně bylo, abych letěla hned první týden v lednu, což by bylo super, a prý se s ní můžu i kontaktovat. Auto bych k dispozici měla nejen v pracovní době, ale i pro svoje potřeby, což se mi taky líbí. Ještě očekávám, že mi mailem pošle schedule. Jo a mají psa, prý něco mezi bišonkem a pudlem. :-))

Tak jsem zvědavá, je to sice první rodina, ale zatím jsem nenašla žádnou chybu. Uvidíme, jak bude probíhat další kontakt, budu vás informovat. :-)

Update: Tak schedule se mi taky líbí ... ráno kolem 7:15 odvoz holek do školy (předtím je vzbudit, nachystat snídani a svačinu), rodiče odcházejí taky zhruba tou dobou... Pak bych měla volno až do 3 pm, kdy končí škola starší ze slečen, mladší mívá prý nějaké kroužky, tak končí většinou až v 5 pm. Mezitím bych jen musela venčit jejich psa. A večer dohlídnout, jestli mají úkoly a udělat nějakou večeři. Rodiče se vrací kolem sedmé večer a prý kolem půl osmé společně večeří - jsem prý zvaná, ale účastnit se večeře nemusím. Měla bych vlastní auto a vlastní koupelnu, víkendy volné, pokud bych nehlídala, když by si rodiče chtěli vyjít sami bez dětí. 

Ještě jsem nemluvila s jejich au pair, pokud vím, tak by to měla být Češka, ale ve FB skupině jsem nikoho takového nenašla. :-) A teď se neozývají, ale HM mě varovala, že budou nejspíš bez power, protože bydlí fakt docela blízko pobřeží a NYC, kde řádila Sandy ... 

1. rodina - New Rochelle, NY

Tak jsem se dočkala, ozvala se první rodinka. :-) Jsem nadšená, protože týden a půl v matching a pořád nic, už jsem si začínala říkat, že jsem fakt k ničemu a nikoho jsem nezaujala.

Dnes je vůbec super den - s Lenčou jsme vyrazily na Elány do ostravské ČEZ Arény, bylo to naprosto úžasné, zašly jsme pak "na jedno" do podniku, kde měli Wi-fi, tak si říkám, zkontroluju email ... opravdu jsem nečekala, že na mě bude čekat nejen upozornění od APC, že o mě má někdo zájem, ale rovnou i mail od Sari, potenciální HM.

Rodinka má dvě holky, 12 a 14 let. V podstatě je potřeba jim dělat hlavně řidiče - ráno do školy, odpoledne pak na různé kroužky a jiné aktivity, plus dohlížet na jejich domácí úkoly a tak - rodiče jsou oba právnící a pracují full time. Sari dál psala, že už s APC spolupracují 7 let a mají s au-pair výborné zkušenosti a taky, že jsou hodně aktivní, o víkendech vyrážejí na různé výlety a rádi by au-pair ukázali, jaké jsou v okolí možnosti trávení volného času s tím, že v jejich městě je au-pairek spousta.

Zatím se mi to všechno líbí, ale samozřejmě ještě neznám podrobnosti, musím domluvit skype. :-)

Update: Před chvílí mi přišel mail, že jedou s holkama na softball a až se celá rodinka vrátí domů, tak mi dají vědět čas a můžeme si zítra zavolat. HM se zdá po mailech moc milá, tak si už jdu pomalu připravovat otázky ... :-)

Proč tento blog vlastně vznikl?

Myslím, že by bylo dobré vysvětlit, proč jsem se vlastně rozhodla ten to blog založit. Nejdříve mě to ani nenapadlo, nejsem z těch extrovertů, co by potřebovali celému světu sdělovat, co měli k obědu. :-) Ale narazila jsem na FB skupinu, kde se schází a přispívají české a slovenské au-pairky a uviděla spoustu odkazů na jejich blogy (mimochodem jsem si dovolila většinu z nich přidat na svůj blog, protože než jsem učinila to velké rozhodnutí taky to zkusit, tak jsem jich opravdu hodně pročetla - pokud by to někomu bylo proti srsti, tak se omlouvám a určitě mě kontaktujte, odkaz na váš blog smažu).

Řekla jsem si, že je to výborný nápad - když si člověk najde čas sem tam na blog něco napsat, bude mít jednak něco jako "deník" ze svých cest a hlavně nebude muset každému z rodiny či přátel psát své zážitky extra, čímž se určitě ušetří spoustu času. :-)

Teď už jen doufat, že bude co zapisovat.

Matching!

Tak a je to tady, i já jsem se dočkala toho magického emailu "Your Application has been Approved".

Celkem se mi nechce věřit tomu, že to šlo tak hladce ... přesně před týdnem jsem byla v SA na pohovoru, ve čtvrtek už byla moje přihláška "reviewed by APC" a dnes fáze matching. :-) Na jednu stranu jsem hrozně excited, na druhou se docela bojím a jsem nervózní, aby se mi nějaké rodinky ozvaly, abych zvládla to skypování s nimi a tak...

Hádám, že teď začnu být taky pološílená, což se projeví kontrolováním emailu 30x do minuty a vůbec se mnou nebude rozumná řeč ... :-)

Tak mi držte palečky, aby všechno klaplo a já si vybrala nějakou super rodinku a přeji krásný večer!

Jak to všechno začalo

Tak jsem se konečně rozhodla, tentokrát už definitivně. Chci strávit rok ve Spojených státech amerických jako au pair.

Už asi dva měsíce jsem s tou myšlenkou koketovala, pomalu začala dávat dohromady všechny podklady a dnes se vydala na schůzku do agentury Student agency, kde jsem vše odevzdala, absolvovala pohovor, psychotest, zaplatila registrační poplatek a teď nezbývá než čekat na zařazení do té matching fáze. :-)

Musím říct, že jsem byla docela nervózní, zda mám všechno a zda mi to všechno uznají, nebudu mít někde něco špatně vyplněné atd. atd. Ale bála jsem se úplně zbytečně, paní v ostravské pobočce byla moc milá, vše mi překontrolovala, absolvovala jsem pohovor v angličtině (opravdu se není čeho bát, neptají se na žádné záludnosti a když jsem náhodou rychle nevěděla, jak odpovědět, vždycky mě nějak navedla:-), četla jsem a překládala pohádku o tom, jak princ hledal real princess :-) a vyplnila psychotest - snad projdu, nezapomínám, že jsem něco udělala, nesnažím se být za každou cenu sexy a problémy řeším s chladnou hlavou. :-)

A teď už jen musím čekat, což je asi ta nejhorší část. Paní říkala, že to může trvat i dva týdny, než mě schválí, ale doufám, že to bude méně. Už dnes i ověřovala dvě ze čtyř referencí, tak snad projdou i ty zbylé dvě a odešle to na centrálu a ti pak následně do Ameriky. :)

To bude prozatím asi vše, tak pokud zde zabloudil i nějaký ten čtenář, přeji krásný den.

:-)