"Měníme rok, měníme sny, měníme touhy, měníme názory, měníme požadavky na výkupné, měníme partnerky, měníme auta, měníme zásobníky, ale nikdy neměníme své kamarády!" Al Capone
Zobrazují se příspěvky se štítkem12. měsíc. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem12. měsíc. Zobrazit všechny příspěvky

středa 8. ledna 2014

Vánoce

Vánoce byly další ze skupiny událostí, kterých jsem se děsila snad víc, než čert kříže. No, ale teď si zase říkám, proč nejsou takové malé vánoce alespoň každý měsíc? :-)

Nejvtipnější byl poslední den školy v prosinci, mladší mi přijde do auta i s kamarádkou a ta že: I am so happy, winter break is here! Tak jí říkám: I am not so happy though... Tak se začala smát a že prý I feel your pain a že ji teď asi budu vídat hodně často. No byla jsem přímo u vytržení. :D Ale pak přišel schedule od matky s tím, že staříci si berou dovolenou, tím pádem budou téměř celé prázdniny doma, tím pádem mě nepotřebují, tím pádem mám volno. :-)

Osobně mi nějak vůbec nedocházelo, že jsou nějaké Vánoce. Pokusila jsem se přivodit alespoň trochu vánoční atmosféry do židovského domu, haha, takže jsem poprosila maminku o recept a poté napekla vanilkové rohlíčky. Údajně jsou pár dnů po upečení nejlepší, až se trochu "rozleží". No, k rozležení nedostaly příležitost, neboť druhý den ráno bylo na tácku asi 8 ks, které jsem rychle zabalila Kristy, jelikož je měla slíbené. Ale jsem ráda, že všem chutnalo. :-)

Co se týče nějakých dárků apod., původně jsem měla v plánu to zcela ignorovat a dělat ze sebe blbou, vždyť Vánoce přece neslaví? Navíc poté, co jsem všechny obdarovala na narozeniny a od nich se nedočkala ani blbého happy birthday, jsem nějak neměla chuť cokoliv řešit. Jenže pár dnů před tím jsem se nějak s matkou zapovídala, ptala se, co děláme o vánocích u nás doma, jak to probíhá atd., tak jsem se taky ptala co a jak no a vylezlo z ní, že teda jako i tak od nich nějaký dárek mám očekávat. No super. :D Nakonec jsem pořídila krabici sypaných čajů i se dvěma konvičkama, jelikož vím, že to všichni pijou každý večer. Já jsem byla obdarována 200 dolary a kašmírovým svetrem k tomu, z obou jsem měla obrovskou radost. :-)

Štědrý den jsem strávila s našima na Skype. Nějak jsem Vánoce neprožívala, nepokoušely se o mě nějaké deprese nebo podobně, ale i tak jsem byla ráda, že jsem o nic nepřišla. :D Takže jsem si "dala" s našima večeři - v mém případě spíš snídani, haha - a pak jsem byla přenesena ke stromečku. :D Bylo to docela vtipné. :-)))


Zbytek "prázdnin" jsem tak nějak asi strávila po mallech. :D Bylo třeba utratit svůj vánoční bonus, že? :D Takže jsem si pokoupila nějaké nové věci, ještě že existují ty povánoční slevy. Plus jsem pořídila nějaké dárky a poslala několik obálek domů, tak doufám, že vše dorazí. 

A pak samozřejmě Silvestr! :) Neměla jsem nějaký konkrétní plán dlouhou dobu, vůbec jsem to neřešila a hlavně se mi za to nechtělo dávat stovky dolarů jen proto, že je poslední den v roce. Takže jsme to nakonec vyřešily velmi jednoduše - Kristy rodina odjela na dovolenou, takže jsme si u ní daly večeři, trošku popily a nakonec se vydaly do klubu ve White Plains - Porter House asi jako jeden z mála klubů za vstup vybíral pouhých 10 dolarů. A můžu říct, že to byl jeden z nejlepších Silvestrů vůbec, vlastně bych řekla, že úplně nejlepší. :-) I když ten konec mi trošku plyne ve tmě a mít asi po roce kocovinu taky nic moc. :D

Silvestrovská tabule :-)))


Program na Silvestra/Nový rok - když neudělám díru do světa jako au pair, založím si stavební firmu :-)))

aneb

skříně složeny:


:-)))

Taky jsme si udělaly výlet za dekoracema. Aneb není nad to si decentně vyzdobit barák. :-)

Zrovna tady tento je/byla atrakce asi pro celý New York -- jen za tu dobu, co jsme tam byly my, přijelo dalších asi pět aut a lidi vyskakovali ven s foťákama :-)


A další z věcí, kterých jsem byla nadšená, byl výlet do City na vánoční strom. To je přesně ono: něco znáte celý život jen z filmů a pak tam najednou stojíte a ... jste nasraní, protože stejný nápad dostalo přibližně dalších milion lidí. :D Ale stálo to za to, o Vánocích má New York úplně jinou atmosféru. :-) Takže tady nějaké fotky:












A nakonec ještě takový menší foodporn:
:-)


pondělí 9. prosince 2013

Dvanáctý měsíc...!

Začala jsem svůj dvanáctý měsíc. Tak si říkám, že brzy bude čas bilancovat, co se za ten rok změnilo a jak jsem se změnila já, ale ... no, uvidíme. :-) Holky jsou v pohodě, moc práce s nimi není, ale občas mě až zaráží, jak jsou na svůj věk neschopné. Jako pardon, ale zastávka školního autobusu už je několik let stejná (tedy alespoň předpokládám, minimálně tedy druhým školním rokem - co tu jsem já - určitě) a ona si musí zapnout na iphonu mapy, aby došla domů? To je i na mě trošku moc .. :D Jenže ono po kom se mají učit samostatnosti, když mají stejně neschopné rodiče, že. Minulý týden mě rozsekal tatík. V úterý chodí uklízečky a jelikož ty mají zřejmě taky všechno mírně řečeno na háku, nechaly plnou pračku, sušičku a pro jistotu ještě i prádelní koš prádla. No, tak já jsem to po nich celé odpoledne dodělávala s tím, že večer už jsem v sušičce poslední várku nechala, že to dodělám ráno. A ráno ta hromada prádla ze sušičky vytažená, naházená zpátky v koši a nahoře přilepený lísteček: clean - for folding. Ale čemu se pořád ještě divím, když nám tady musel přijít elektrikář vyměnit žárovky v kuchyni?! :D

Jinak se blíží Vánoce. Chanuka už proběhla (bez mé účasti - jak jinak) a Vánoce se tady neslaví, takže je neprožívám ani já. Prostě letos svátky skipuju. Ale jinak musím říct, že některé baráky jsou moc hezky vyzdobené. Některé jsou pak naprostý kýč, toto je prostě Amerika. :D Brzy vyfotím a postnu. :-) Mojí Davidově hvězdě v basementu došly baterky - díky bohu, fakt to začínalo být annoying. A předpokládám, že pro tatika - vzhledem k jeho šikovnosti - je výměna baterky v tom strojku trošku nadlidský úkol. :-)

Já jsem si teda psala s Ivou - bývalou AP. Ta říkala, že i když Vánoce neslaví, tak jim nechala udělat kalendář. A ona dostala svetr - prý hrůza, že ho šla vrátit, resp. vyměnit za dárek pro své rodiče. :D Takže předpokládám, že bych taky měla něco pořídit, i když naprosto netuším co. Pokud by měl někdo nějaký nápad, sem s ním. Předem děkuji!

V sobotu jsem jela s Kristy do city. Z původního plánu jet se podívat na strom a tak nějak se projít, se spíš vyklubal foodporn. :D Nejdřív jsme si daly oběd v české, kde jsme potkaly další dvě české au pairs a společně se vydaly na brunch do Pranny, daly si pár drinků, abychom si uvědomily, že máme na nádraží v Larchmontu obě auto. :D No ale však vodka vyprchá, že? :D Já jsem se nějak naladila, protože jsem se nechala přemluvit ještě i na večerní party ve White Plains a domů dorazila asi ve čtyři ráno.

No a máme tady pondělí, super. Jednak začalo včera večer sněžit, takže už zase začíná období delays, případně tu školu zruší úplně. Já jsem naštěstí mladší odvezla normálně, dokonce i ten autobus přijel relativně načas, ale zase pro změnu je starší blbě, takže zůstává doma. A do toho nám přijdou pokládat koberec, no jako fakt se nenudím. A zase tatík úplně mimo. Došla si tak matka v půl deváté, že zaspala a tatík že jí říkal, že jí zahřívá auto a i okna očistil od námrazy atd. Za chvíli byla zpátky, že teda jako neví, co dělal, ale že ona má auto totálně pod ledem? :D Prý, he probably did yours, but definitely not mine. Tak se na ni dívám, já jsem si samozřejmě svoje auto musela udělat sama, vzhledem k tomu, že v době, kdy já jsem odjížděla s mladší, oni oba chrápali jak medvědi. Tak nevím, jestli tatík nešel k sousedům? :D

Na závěr bych ještě chtěla poděkovat všem, kteří se mnou udržují kontakt i přes to, že jsem tak daleko a vždycky si najdou chvilku mi napsat/zavolat. Moc si toho vážím a taky se moc těším až v létě něco spácháme po takové době!:)