Poslední příspěvek z ČR

Asi na většině APs blogů se najde příspěvek tohoto ražení. I na mě došlo. :D

Dokonce už mám i sbaleno. Nebo teda doufám! Protože jak blbá pořád ten kufr vážím a teď se tedy váha ustálila na 22,8 kg. Budu jí tedy muset věřit, protože při pohledu na poplatky za nadváhu se mi protočily panenky. :D Malý kufr váží nějakých 9 kg, povoleno je tuším 8. Takže doufám, že ho nebudou vážit! Protože to tam ještě nemám noťas. Ale zase si říkám, že ten případně vezmu do ruky, protože pokud vím, tašku s laptopem je povoleno mít extra. Jenže se mi fakt nechce tahat s kufrem, kabelkou a ještě notebookem v tašce, jednodušší mi přijde ho v obalu strčit do kufru. :D

I tak jsem musela učinit jisté oběti. Z velkého kufru postupně putoval šampon s kondicionérem (beru si pouze mini lahvičky v malém kufru), deštník a pyžamo. :D Protože jsem samozřejmě zapomněla přibalit české sladkosti, takže, jak podotkla Eliška, budu spát nahá a vlasy si budu mýt v dešťové vodě, ale hlavně, že vezu sušenky a bonbony. :D A vyřadila jsem dvě Studentské pečeti, protože to má skoro půl kila, jako mazec. :D

Ráno jsme s holkama provedly online check-in. Čekala jsem nějaké složitosti, ale je to úplně easy a je super, že budeme sedět vedle sebe. :-) Boarding pass máme vytisknutý, takže snad jsme nikde neudělaly chybu. :D

Celý víkend v podstatě probíhal v duchu loučení. Asi to nejhorší na psychiku bylo dneska s babičkou, protože slyšet před odjezdem něco jako, ať jí za rok zajdu alespoň zapálit svíčku na hřbitov ... No, to raději moc rozebírat nebudu. A někdy po druhé hodině ranní vyrazíme s rodičovstvem a sestrou na letiště do Prahy. Doufám, že na dálnici nebudou žádné nehody nebo tak.

Tak tedy já se loučím a další příspěvek už bude (snad) ze Spojených států!

One week

Jeden týden? Are you serious?!?

Dneska jsem četla někde na internetu článek "Dva měsíce po ničivé bouři Sandy". A vzpomněla jsem si, jak jsem byla právě tou dobou v kontaktu se svou budoucí host rodinou, jaké jsem měla nervy, že se mi neozývají, jestli jsou v pořádku, jestli mají proud... A teď tady sedím a můj stav by se dal nazvat jedním slovem PANIKA. Pořád si píšu nějaké seznamy, co musím udělat, zařídit, dokoupit, ... A tak nějak mám pocit, že nic z toho není hotovo. :D

Jo, odškrtla jsem si jeden bod, a sice kadeřnice. To je taky dost "vtipná" story. Ve zkratce jsem dopadla tak, že jsem od ní vycházela s hlavou jak pomeranč. Dnes mi její výtvor byl sice opraven, ale i tak si na hlavu nenechám dlouhou dobu sáhnout. :D

Zítra máme Silvestr, což pro mě bude něco jako rozlučka s holkama. Já tedy doufám, že se ještě během týdne nebo víkendu uvidíme, ale tohle bude jízda. :) Pokud se tedy konečně domluvíme, kde že toho Silvestra vlastně strávíme! :D

Ve středu jdu k zubařce, pevně věřím, že už bude vše v pořádku. A někdy mezi tím si musím vyřídit mezinárodní řidičák, plnou moc, odhlásit se ze ZP a UP, dokoupit nějaký dárek HD a další věci, bez kterých se prvních pár dnů neobejdu, svázat projekt, okopírovat všechny důležité dokumenty, vyměnit si peníze, ... No ne že by toho bylo málo. :D

Tak já jdu zase něco dělat ... No, spíš si pustit seriál nebo se začíst do knížky, to by mě mohlo přivést na jiné myšlenky. :D

3 týdny do odletu

Máme tu dvě hodiny ráno, 3 týdny do odletu a já ... nemůžu usnout. :D

Je to docela mazec, mně to pořád nepřijde, že už je to tak blízko, přeci jen jsou před námi ještě celé Vánoce, Silvestr, Nový rok ... a pak odlet. :D

Každopádně bych řekla, že už mám dost věcí zařízených, nakoupených ... a dost věcí nechávám až na leden. Mezi ně patří návštěva pracáku a zdravotní pojišťovny, vyřízení mezinárodního řidičáku a vyřízení plné moci. Jo a 2. ledna mě čeká návštěva zubařky, v pořadí již třetí. Doufám, že tentokrát už to bude naposledy, i tak to je dost na poslední chvíli!

Jinak už jsem si nakoupila čočky na celý rok (nechala jsem v tom eshopu tolik peněz, že mi jako dárek poslali autíčko na dálkové ovládání :D), čekám až se mi vyrobí nové brýle, mám kartáčky Curaprox, parfém,   sprcháč, šampon a další nezbytnosti, oba kufry ... To byla taky taková vtipná příhoda s kuframa. Týden jsem to odkládala, pořád jsem váhala a když jsem se konečně rozhodla si kufr objednat, při objednávce mi to hodilo hlášku "není skladem". No a bylo mi řečeno, že si někdo poslední kus v červené barvě objednal 3 (ano, čtete správně, TŘI) minuty přede mnou! Takže jsem se musela spokojit s kufrem černým ... tss. :D

Ve čtvrtek jdu na předodletovou schůzku do Student Agency. Jednak mě oberou o 300 dolarů a jednak bych měla dostat kontakty na další slečny letící 7. ledna. Ne že bych většinu už neznala... :D Každopádně dneska jsem si psala s Jančou, co už má tuto schůzku za sebou, a prý ten seznam obnáší 10 jmen! Jako tolik Češek pohromadě tam snad ještě neměli. :))) To Christelle (Francouzka, se kterou jsem v kontaktu - bude bydlet v městečku kousek od New Rochelle) chudák letí sama.

No, jsem na to zvědavá. Za tři týdny touto dobou ... :-)

Ambasáda

Ambasáda, místo, při jehož návštěvě se i těm otrlejším Ameriky chtivým lidem rozklepou kolena. :-) Ani já jsem nebyla výjimkou, i když moje nervozita vycházela spíš z toho, že Praha je pro mě něco jako španělská vesnice.

Ale musím se pochválit, vše jsem bez problémů našla a v metru jsem si počínala téměř jako rodilý Pražan. :D Nooo ... dobře, rodilý Pražan by pravděpodobně na hlavním nádraží nevlezl na nástupiště, odkud jezdí metro přesně opačným směrem, než potřebuje, a po nástupu by místo bedlivého sledování tabulky s vypsanými stanicemi a trasami raději četl knihu, ale ... i tak to považuju za úspěch. :-)) K ambasádě jsem dorazila se zhruba půlhodinovou rezervou - času jsem využila k návštěvě Starbucks - kafe bylo potřeba, vzhledem k tomu, že mi budík zazvonil o půl čtvrté ráno.

A pak už hurá k ambasádě. Hrozně to tam hrotí. Byla nás tam skupinka asi pěti lidí, tak nás hnali asi pět metrů od vchodu, že jako stojíme moc blízko. :D Pak mi vzali mp3 přehrávač i se sluchátkama a telefon, dostala jsem oranžovou, nutno podotknout, že velice slušivou, visačku a šlo se na věc. U okýnka č. 1 jsem odevzdala veškeré papíry (naštěstí mi nic nechybělo), u okýnka č. dvě zaplatila poplatek za vízum ... a pak čekala. Lidí šíleně, rodina s mimčem, rodina se dvěma ukřičenými dětmi, do toho hrála televize a konzul vyvolával jména stylem, že jsme se na sebe vždycky všichni podívali, KDO že to teda je na řadě, vůbec tomu nebylo rozumět. :D

Po dvouhodinovém čekání jsem k okýnku č. 6 doputovala i já. Pan konzul Jeremy byl moooc milý pán, pořád se usmíval a po třech minutách bylo hotovo. Takže jsem spěchala pryč, protože už bylo skoro 11 a my měly v deset sraz s Kristýnkou, trošku nestíhačka, navíc bez mobilu jsem jí ani neměla jak dát vědět. Po menších komplikacích, kdy jsem původně chtěla jet tramvají a nakonec skončila v metru - blondýna, no - jsme se konečně našly. :D A bylo to super, sice to byl jen takový krátký oběd, ale měly jsme se fajn. :)

A cesta domů, to byl jeden velký zážitek! :) Jelikož je tolikátého, kolikátého je, veškerý palubní personál ve vlaku Regiojet byl v maskách Mikuláše, andělů a čertíků. :)) No pecka, to byla pekelná jízda! Atmosféru umocňoval fakt, že dnes všichni pracovali zadarmo - peníze, které by jindy samozřejmě za svou práci dostali, věnují sdružení, které pomáhá dětským domovům najít dětem nové rodiny. Taky jsem přispěla a dostala za to od Mikuláše baliček. :)))

Jinak už jsem nakoupila i nějaké dárečky rodince, holkám i HM balíčky v Manufaktuře a k tomu maličké krtečky - přívěsky.

Visa formulář + schůzka na ambasádě + zubař

Tak jsem si dnes KONEČNĚ vyzvedla svůj nový pas a rovnou se pustila do vyplňování online vízového formuláře. Měla jsem vytisknutých snad tisíc papírů, co mi poslali z agentury + to, co jsem našla všude možně a musím říct, že mi to fakt hodně pomohlo, vyplněné jsem to měla za chvilku, žádný problém. Trošku jsem se potýkala s fotkou, ale nakonec se mi ji taky podařilo nahrát. Akorát ve finále je trochu máznutá, nebo spíš nedoostřená - netuším, čím to, ale hlavně doufám, že mě s tím na ambasádě nepošlou do p*dele. :D

Když už mluvím o ambasádě, druhým krokem po vyplnění víz je právě sjednat si schůzku. Tak jsem najela do systému a zjistila, že je volno ještě zítra. kdy jdou Kristýnka s Katiie, ale ... Jako když člověk bydlí na Ukrajině, tak je to docela problém. :D Nočnímu vlaku se stejně nevyhnu a při svém štěstí bych ještě něco v té rychlosti zapomněla, raději to nechám na příští týden a Týna říkala, že by do Prahy dojela taky, tak dáme kafe nebo třeba oběd, paráda. :-) A samozřejmě vínko nesmí chybět! :D

Zjistily jsme, že nás sedmého zatím letí 6 a dnes je na světě další MATCH, takže máme sedmého člena. :-) To bude dobrá party na palubě, už se těším! :)

Jinak jsem v úterý navštívila svoji zubařku, po pár letech. To jsem si zase užila a ještě tam za dva týdny musím znovu a do toho na rentgen. Docela se bojím, že mi bude chtít vyrvat osmičku, co mi nějak divně vyrostla, aaauu. Ale hlavně když budu mít ten následující rok klid. :) Ještě se musím objednat k oční a ke kadeřnici. A o víkendu se nejspíš půjdeme podívat po kufrech a snad už nakoupím nějaké ty dárečky rodině.

No je toho moc a čas letí, odpočítávalo už začíná číslem 3, mazec! :)

Your flight has been booked!

Tak jen rychlé info, co se děje. Asi největší novinka je, že už mám informace o letu.

Hodina H nastane 7.1.2013 v 9:30, kdy by se mělo od ruzyňské (no, dobře, tak od Václavohavelské) země odlepit letadlo společnosti Lufthansa a dopravit mě a několik dalších budoucích aupairs (díky Bohu, že nepoletím sama!) na letiště v Mnichově. A odtamtud pak budeme pokračovat v 15:25 na letiště Newark, NJ, kde přistaneme v 18 hodin 35 minut místního času.

Jako 9 hodin letu mě pravděpodobně zabije, a to nemluvím o tom, že mi vždycky praská v uších a pokud se mě pak budou při pasové kontrole na něco ptát, nejspíš si budu muset připravit cedulku "temporarily deaf", haha.

V pondělí už bych měla mít vyřízený pas, takže se pak vrhnu na vyplňování online víz a objednám se na ambasádu. Snad s tím nebudou problémy. :-) S rodinkou jsem tak nějak stále v kontaktu, v týdnu mi HM psala mail, že je hrozně busy, ale chce se jen zeptat, jak se mám a tak - hrozně mě potěšila! Jo a do toho jsem se vrhla na pre-departure project, chci to mít co nejdříve z krku a rozhodně si tím nehodlám kazit Vánoce. Je to hrozná blbost, teprve jsem začala a už mě to nebaví, a to jsem teprve u informací, které v podstatě kopíruju z Wikipedie. :D

Anyway ... přeji všem zbloudilým čtenářům hezký víkend! :)