"Měníme rok, měníme sny, měníme touhy, měníme názory, měníme požadavky na výkupné, měníme partnerky, měníme auta, měníme zásobníky, ale nikdy neměníme své kamarády!" Al Capone

neděle 17. února 2013

Home alone

Rodina mi v sobotu odjela na týden na dovolenou, takže já hlídám pevnost. :D A hlavně teda psa.

Přes týden se nic zas tak zvláštního nedělo. Jo, vlastně přišla dog trenérka, kvůli psa. Ten totiž frajer vycenil zuby i na host otce, když ho chtěl odehnat od stolu, a jemu konečně došlo, že takhle to dál asi nepůjde. To, že mě už asi 3x kousnul, to nikoho nezajímalo a prý mu musím dávat víc pamlsků, abych si ho jakože koupila. :D Takže přišla Tracy. Dala rodině pár rad, tipů a triků, trošku čokla cvičila (šlapal jak hodinky, impressive!), řekla si o šek na 200 dolarů a za dvě hodiny zase odfrčela. Hlavně jako nechápu, proč tato rodina má vůbec psa. Možná si měli pořídit spíš rybičky... Ona když se ptala, jak často ho cvičí, resp. kolik času mu denně věnují, tak oni v podstatě řekli, že žádný. Cvičit ho necvičí vůbec, ale holky si s ním údajně hrají. Aha, takže to, že když přijdou ze školy, 3x ho podrbou za uchem, tomu se říká hraní.

A opět jsme měli takový zajímavý incident. Pustila jsem ho ven na zahradu, aby se vyvenčil. A asi po deseti minutách, když jsem ho chtěla dostat zpátky, mu zase střelilo v hlavě, rozběhl se proti mně a zakousl se mi do kalhot. A pak se schoval pod takový keř a vrčel. Magor prostě. Tracy řekla, že by měl mít celou dobu na sobě nějaké aspoň krátké vodítko, což je super, protože se s ním dá aspoň líp manipulovat, jenže jak byl pod tím křakem, tak ho měl stočené pod sebou, takže mi to stejně moc nepomohlo. :D Zafungoval ale můj (kdysi) blond mozek. :D Vzala jsem si na něj plastový koš, ve kterém nosím prádlo. Původní plán byl to na něj hodit a nějak ho prostě dostat dovnitř. :D Jenže on jak byl v ráži, tak začal útočit na ten koš, normálně se zakousl do toho plastu, takže jsem využila chvilky jeho nepozornosti a čapla ho za vodítko. Šílené, ale dostala jsem ho domů, to bylo hlavní.

Každopádně, jako každý týden, jsem se nemohla dočkat víkendu. V pátek po práci jsme vyrazily ven. Najíst se a trošku i napít, našly jsme bar v Larchmontu, připadala jsem si tam trochu jak v HIMYM nebo tak. :D Jediné minus bylo, že jsem řídila, takže jsem si dala jen jedno pivo a pak pila nealko. Ale i tak jsem si to užila. :) Bohužel to bych asi nebyla já, aby se něco nepokazilo ... tentokrát v podobě oranžové obálky za stěračem. Ano, dostala jsem svou první pokutu v životě, neboť jsem se postavila přímo na autobusovou zastávku. :D V zemi neomezených možností se očividně nemůže neomezeně parkovat, ach jo. Na svou obranu musím říct, že ta zastávka nebyla téměř vůbec označená (nakonec jsme objevily nějakou mini cedulku:D) a před ní byla normální parkovací místa, jen já se zrovna musím postavit už do prostoru bus stop. :D

Ráno jsem vstávala asi v osm a rodina už byla fuč, takže museli jet asi hodně brzo ráno. Každopádně v plánu bylo kino, zkoukly jsme Identity Thief, skvěle se pobavily a z ukázek máme spoustu tipů na co jít příště. :) Z kina jsme vyrazily na nákup zásob, protože jsme si řekly, že už máme dost mrazákových potravin a je třeba si uvařit něco dobrého. :) A samozřejmě bylo potřeba nakoupit dostatek chlastu. :D A večer se skvěle povedl, uvařily jsme, dobře se najedly, dobře se napily, stihly zaskypovat s Ráďou, trochu si pohrát se psem (tak hodného jsem ho v životě neviděla, mám pocit, že ho snad vyměnili!). Před spaním jsem nás každou vybavila lahví Snapple, protože sušák je sviňa. :D No jo, kalná jsou rána opilcova. Ale udělaly jsme si královskou snídani, pustily si film a vůbec se o těch víkendech máme dobře. :-))


Páteční večer :-)





                   
Večeře :-)






...a výborná snídaně :-)


Skype s čumáčkem:-*

2 komentáře:

  1. Tedy, chudák pes ... a ty si dávej pozor :/

    OdpovědětVymazat
  2. No, .... s piráty silnic se musí bojovat. Vždy a všude!!!
    :-))))
    Tak se drž a zase brzy napiš něco stejně zábavného, protože neštěstí druhého vždy potěší nejvíc.

    OdpovědětVymazat