"Měníme rok, měníme sny, měníme touhy, měníme názory, měníme požadavky na výkupné, měníme partnerky, měníme auta, měníme zásobníky, ale nikdy neměníme své kamarády!" Al Capone

pondělí 6. května 2013

Kalná jsou rána opilcova...

Musím se přiznat: i na mě dolehla taková ta lenost vypisovat se ze svých pocitů a zážitků. Přesto vás nikoho nechci ochudit o to, co se děje, ale přála bych si, abych měla více času.

Nejspíš bych měla začít minulým víkendem. Ráďa v sobotu slavila své čtyřiadvacáté :)) narozeniny, a to vskutku stylově - piknikem v Central Parku. Takže plán zněl jasně, pobrat nějaké ty zásoby jídla a hlavně tedy pití a plácnout se na deku na sluníčko. Musím říct, že to bylo úplně super, jedinou nevýhodu bych viděla v tom, že restrooms byly někde na druhé straně parku.




Takže jsme si stylově popíjely pivko, případně víno, z červených typicky amerických plastových kelímků, sluníčko nám do toho svítilo... A to byla právě asi ta chyba, neboť konec mám, a myslím, že zdaleka nejsem jediná, mírně v mlze. :D Ve vlaku do Rochelle jsme ale s Ráďou (která spala u mě) asi chytly druhou mízu či co, takže jsme si vesele "potykaly" s taxikářem Sabinem:D a daly mu jasný příkaz, ať nás zaveze někam do baru. Tohle už tady asi raději nebudu popisovat. :D Každopádně domů jsme se dostaly něco kolem 2 am a padly do postele. 

Vzhledem k tomu, že v neděli jsme byly obě jak přejeté, tak to byl těžký chill out. Daly jsme skype s Míšou, který byl nakonec několikahodinový, protože jsme se pořád nemohly dokopat k tomu, abychom se sebraly a jely si pro něco k jídlu nebo aspoň pro kafe. A hlavně bych asi ani nechtěla vidět ty promile, co bych ještě v nedělní poledne "nadýchala". :D 

Pracovní týden byl klasika, jen ve středu jela celá rodina odpoledne do City, takže to pro mě znamenalo relativně volno. :-) Což jsem využila ke skypování, ale teda ten časový posun sucks. :-( Dělám pak z jistých osob mrtvoly, když kvůli mně chodí spát v pět ráno a tak ... 

A v pátek začalo hokejové mistrovství. Pustit si to tady v Americe v televizi je prostě mission impossible. Údajně má vysílací právo pouze jedna televizní stanice (a to jich mám v nabídce snad přes 400!), a i ta vysílá pouze zápasy USA. Naštěstí existuje internet, takže jsem to sledovala online, i když jen na nějakém (bělo)ruském streamu. :D No humus, ty komentáře. :D A stejně jsem viděla jen asi pár minut, protože místo volného dopoledne jsem vezla mladší do školy do CT až na půl jedenáctou a starší se přes noc na puse udělal nějaký exém/opar/whatever, takže místo do školy jela k doktorovi a pak byla doma. Jako na to, že byl pátek, se posralo co mohlo. 

Už jen proto jsem se docela těšila na sobotní zápas, takže jsem se pěkně vyspala asi do jedenácti, pak jsme sjely s Veru pro kafe a na oběd a ve čtvrt na tři jsem ladila hokej. :-)) Tentokrát dokonce s českým komentářem, takže úplně úžasné. Akorát ty výkony českých hokejistů ... ach jo. :D To už bych asi chtěla moc. :D Po hokeji jsme opět dali konferenční skype s Ráďou a Míšou ... No musím říct, že pan eM se překonává a poslední dobou ho mám na drátě skoro pořád. Za což jsem ráda. :-)

Taky mi bylo řečeno, že mám volný večer, žádný babysitting, takže úplně super, vyrazily jsme do Cellar Baru. Akorát nevím, jestli to byl úplně good idea. :D Nejdřív se tam s námi dal do řeči chlapík, docela v pohodě, dokonce věděl, kde je Czech Republic a vůbec byl takový zcestovalý, že žil v Brazílii, South Africa, Londýně, ... Pak nám představil svého asi o půl století staršího kámoše ... a to teprve bylo. :D Teda nejdřív byl v pohodě, byla jsem dokonce pozvána na colu - nj, když člověk řídí, tak se holt moc rozšoupnout nemůže. :D Pak se ale zvedl, došel k nám a začal nám jakože "promlouvat do duše". Že každá žena si zaslouží být respektována a takové kecy docela, ale nejhorší bylo, že on u toho hrozně prskal! A já už jsem fakt nevěděla, kam uhnout, docela nám hoch narušoval osobní prostor. Vrchol byl, když mi prsknul přímo do oka. :D A já jsem samozřejmě reflexivně cuknula a tak nějak jsem se odvrátila, jako že už fakt nemám zájem s ním řešit filosofické otázky žen a jejich práv. A on se otočil k Verči a začal, že si asi myslím, že mi tady vykládá celou dobu bullshit. :D Konec prostě. Dopily jsme a valily pryč. :D 

Neděle = White Plains. Bylo krásné počasí, akorát nechápu, že ve WP vždycky tak fouká. Já si doma 20 minut rozčesávám vlasy, vystoupím na parkovišti z auta a mám z toho zase úplně mess. :D Každopádně jsme si zašly na jídlo, do Starbucsu, do kina, ... Šly jsme na film Pain and Gain, natočený podle skutečné události, no jako mazec, taková docela černá komedie. Ze začátku to sice vypadalo na docela nudu, ale nakonec se všichni nasmáli. :-) 



2 komentáře:

  1. Pan eM se prekonava? (-:

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já čekala, jestli se ozve... :-) No jasné, že překonává a snaží a tak ... vííš. :-*

      Vymazat